Osudová Keňa

Konečně je článek na světě! Trvalo to, já vím. Ale těch povinností po návratu bylo tolik, že jsem si ještě ani nestihla vybalit kufr. A víte co? Už ho ani vybalovat nebudu. Vracím se zpátky do Keni.

Moje mapové dovednosti jsou na tak vysoké úrovni, že se bez mapového tréninku obejdu až do samotných nominačních závodů na MS. V Itenu kilometry naskakují úplně samy. Stejně tak se množí i červené krvinky. Cílem je tedy přijet těšně před nominačkami zpátky do Čech a všem se převést. Během následujících několika týdnů v Keni mám za cíl také pořádně zhubnout, protože se mi to během únorového pobytu moc nepovedlo. Takových 10 kilo dolů by bylo myslím tak akorát. Navíc mě Afrika poznamenala natolik, že se ze mě stal vegetarián. Přispěla tomu naše paní domácí Betsy Saina, když nás pohostila kohouty. Ty jsme si museli sami chytit, podříznout, oškubat, upéct a pak dělat, že to tuhé maso je ta největší lahůdka. Mě tak na maso přešla chuť až do konce života. Po třech týdnech v Čechách mám ohromnou chuť na Ugali, Chapati, Ndazi a další dobroty včetně čerstvého avokáda nebo manga v přepočtu za 2 Kč.

Nějaké změny oproti prvnímu pobytu to přeci jen bude chtít.

1. Maso už nejím, takže si s sebou pochopitelně nebudu brát kilo sušeného masa.

2. Začnu běhat s místními běžci. Myslím, že už jim budu stíhat. A když ne, někde si to zkrátím. Proběhané tam mám už všechny okolní prašné cesty a les znám taky nazpaměť.

3. Nechám si na hlavě vytvořit ty božské keňské copánky, ale tentokrát v černé barvě, abych lépe zapadla.

4. Na oběd i na večeři budu zásadně jezdit do města. Protože, co dostanete na talíř, je vždycky překvapením, hlavně v Midlandu.

5. Do města budu jezdit zásadně na motorce s místňáky. Jen se musím naučit lépe smlouvat o ceně.

6. Ranní tréninky budu chodit zásadně na lačno, odpustím si tu půl tyčinku. Snídani taky vynechám. Po každém tréninku si dám místo regeneračního nápoje raději Coca Colu. Nejen že rychle doplním cukry, ale je to i skvělá prevence proti střevním problémům.

7. Masáž v přepočtu za 100 Kč si budu dopřávat každý den.

8. Koupím si keňskou simku, abych nebyla závislá na wifi. Asi na mě zapůsobila reklama Safaricom přítomná na každém rohu.

9. Doma jsem se začala otužovat ve Vltavě, takže mi ani nebudou vadit běžné výpadky elektriky a vystačím si se studenou sprchou.

10. Ke správci Clementovi budu každý večer chodit na chai, protože Masala s mlékem je fakt ohromná dobrota.

11. Vezmu si víc kolíčků na prádlo. Nebudu tak nedobrovolně podporovat a zásobovat oblečením sousedy za zdí se střepy pokaždé, když foukne.

12. Nebudu odmítat každého nápadníka. Mít kamarády v cizině je přeci fajn. Navíc místní kluci jsou sympaťáci. Nejlepší je na nich zářivý bílý úsměv, který vidíte i v úplné tmě.

13. Domů si jako suvenýr přivezu plameňáka. Na Safari si nikdo nevšimne, že jim jeden chybí.

14. Nechám tam všechny smradlavé ponožky obarvené místní červenou hlínou a domů si dovezu víc než dva páry nových bot za hubičku.

15. Puchýřů už bylo dost. Praní oblečení přenechám raději sousedce.

16. Už se nebudu mazat opalovacím krémem. Teď už přeci nehrozí, že bych se spálila. Teď už půjdu do hněda. Doma mě nepoznaj, až se vrátím.

Tak se tu mějte hezky a užijte si Velikonoce! Já začínám zvesela v business class, aspoň se nebudu muset zase polohovat a zdlouhavě usínat na trojsedačce v economy třídě.

Publikováno 1. Apríla 2021

Jak to všechno doopravdy probíhalo se dozvíte na stránkách repre.

Léňa