„Kolosoustředění“ Horní Jelení , RZ Tramtáryje, 19. - 20.6.2021

Sobotní ráno, nebo spíš dopoledne, na parkovišti u Lesního hřbitova by svou atmosférou mohlo směle konkurovat velkým cyklistickým akcím mezinárodního významu. Na asfaltové plochy se z mechanických vozů rodinných stájí začaly kupit závodní stroje rozličných značek, kvalit a velikostí. Mezi tím vším pobíhali natěšení závodníci a nemohli se dočkat kdy budou moci pořádně šlápnout do pedálů.

Když dozněly poslední rodičovské rady, vyfotila se startovní fotka a Karlův servisní vůz pojmul všechny zavazadla, mohla být první etapa skutečně zahájena.

Hned od startu se jelo jako o život a peloton se rozdělil na několik skupin. Zvyknout si na orientaci v turistické mapě na které byla trať vyznačena, dělalo zpočátku problém nejen malým závodníkům, ale někdy i jejich dospělému doprovodu.

Tratě o délce 26 a téměř 40 kilometrů měly všechny malé cyklisty dovést až do cíle v rekreačním zařízení Tramtáryje v Horním Jeleni. Cestou bylo třeba krom správné orientace a cyklistických dovedností projevit i elemntární dávku důvtipu a někdy i technicko-informačních znalostí.

Po několika hodinách šlapání a luštění bylo potřeba doplnit energii a tak přišla vhod kontrola s občerstvovací stanicí ve Vysokém Chvojně. Zde se jasně ukázalo, kdo je stále ještě ve formě a komu už začíná pomalu docházet. První skupina neomylně zamířila k místní trampolíně, druhá pak obsadila stoly a výdejní okénko tamního bufetu. Krom limonád, nanuků, lízátek a dalších oblíbených pochutin se tentokrát na stolech objevily i nečekaně obří porce polévek, gulášů a dokonce i pečených žeber, což svědčí o náročnosti dosavadního průběhu cyklistické etapy.

Společnými silami jsme zvládli vše co před nás hostinský postavil, ale řekl bych, že to bylo jen tak tak a nebýt dalších hladových příjíždějících skupin, bůh ví jak by to dopadlo.

V této části etapy se do úniku dostala skupinka chrtů pod vedením Milana Gazdačka, která využila energetické slabosti soupeřů a vynecháním bufetu, drtivým způsobem rozhodla o svém celkovém vítězství v cyklistické etapě.

Po doplnění kalorií nám zbytek cesty do Horního Jelení krásně utekl. Všechny skupiny dorazily šťastně do cíle bez jediného defektu.

V Tramtáryji na nás čekaly útulné pokoje, napouštějící se bazén a především kolotoč, který se stal hlavní zábavou pro každou chvilku volna, kterých však nebylo mnoho. To však nebylo pro první den vše.

Ještě před večeří byly v plánu štafetové závody na mapě areálu a přilehlého lesa. Nutno podotknout, že stav terénu a kvalita mapy dala více zabrat roznašečům kontrol, než našim malým závodníkům. Nakonec všichni šťastně dobloudili do cíle a mohlo se vyrazit na zaslouženou večeři. Jídelna i personál kuchyně nás hned první večer nenechali na pochybách, že se tu budeme mít dobře.

Po večeři si děti chvilku pohrály venku a pak už následovalo mytí, čištění zubů a pomalu vše směřovalo k večerce. Nejmladší holky pro nás dospěláky ještě stihly uspořádat párty na pokoji, nejstarší kluci se pokusili zlomit světový rekord v konzumaci minerálky a bramborových lupínků, ale nakonec všichni únavou usnuli.

V neděli nás čekal mapový trénink v podobě hvězdicových kontrol, krátkých okruhů a liniové tratě na který jsme vyrazili tradičně na kole.

Po tréninku následoval oběd, kolotoč a jako zlatý hřeb osvěžující koupání v bazénu. Pak už následovalo balení, úklid pokojů a odjezd domů.

Pro některé děti si přijeli rodče, zbytek (většina) vyrazil v horkém odpoledni přes tradiční bufet ve Vysokém Chvojně zpět na parkoviště u Lesního hřbitova. Byl to krásný a povedený víkend plný her a sportování. Děti byly celou dobu úžasný, zvládaly v pohodě vše co jsme si pro ně připravili a ještě jim zbylo spoustu energie na srandičky a „blbnutí“.

Díky všem zúčastněným a doufám, že si podobnou akci zase brzy zopakujeme.

Na fotky se můžete podívat tady.

(Za skupinku vedoucích sepsal Véna.)