Soustředění při CVČ 27.-30.8.2021

Na konci prázdnin, tentokrát 27.-30.8., se konalo již tradiční soustředění před nadcházející podzimní sezónou. I letos jsme využili vícedenních závodů Cena východních Čech (letos z pořadatelství LPU). Závody se konaly v Pusté Rybné od pátku odpoledne do neděle dopoledne.

Předpovědi na víkend byly mokré a chladivé... Cestou autobusem se ještě zdálo, že počasí alespoň na začátek vydrží, ale už při příchodu na shromaždiště nás vítalo černo a než jsme stihli postavit stan, spláchla nás jedna velká přeháňka. Stan jsme nakonec postavili  za menšího deště a i když to bylo na knop (naštěstí byl start na hromaždišti), všichni jsme stihli svůj start.

První etapu si většina znás odběhla za deště, ale všichni to zvládli a vrátili se celí. Na ubytování jsme se (naštěstí, narozdíl od jiných, kteří spali ve stanech na shromaždišti) přesunuli do obce Milovy do penzionu Poslední míle. V chatách bylo sucho, dalo se přitopit a tak se na druhý den povedlo i všechno usušit.

Sobota také začínala slibně, ale nakonec opět většinu závodu pršelo, i když už ne tak silně (různě se to střídalo). Na start to bylo tentokrát dál, ale také všichni všechno stihli a zvládli.

Po závodě následoval na chvíli přesun na ubytování a po krátkém odpočinku (některé děti po fotbale či jiných hracích aktivitách) jsme se nechali autobusem odvézt do Pohádkové vesničky Podlesíčko, na objednanou prohlídku. Po chvílí čekání a nákupu suvenýrů už nás uvítaly pohádkové postavy - vodník, čaroděnjice a Červená Karkulka, které nás s vtipným komentářem provedli celou vesničkou. Zejména paní čarodějnice ukázala, že to s dětmi (i těmi zlobivými) umí a tak bychom ji rádi nabídli do budoucna spolupráci při tréninkách...:-)

Zpátky na ubytování jsme již šli pěšky a cestou nás u rybníka potěšil bufet, nejen se zmrzlinou. Odpoledne už nám počasí přálo a bylo i celkem teplo, tak jsme si to mohli dovolit.

Po večeři čekaly na děti ještě paměťákové skorelaufové noční dvoučlenné štafety na leteckém snímku areálu. Byl to někdy boj, ale nakonec se se všemi záludnostmi všechny dvojice popraly a více méně všechno napípaly.  Dvě dvojice vše dokonce zvládly úplně přesně (měli všechny své kontroly, žádnou navíc, žádnou dvakrát).

V neděli již bylo od rána lépe a i závody se obešly bez deště. Všichni závodili co mohli a i když se někteří zamotali trochu více, všichni se ve zdraví vrátili. Lucce M. jsme mohli jít i zatleskat na vyhlášení:-) , ale ani ostatní neudělali ostudu.

Jak to dopadlo? (toto jsou celkové výsledky po 3 etapách, byly i nějaké dílčí úspěchy v jednolivých etapách, které bohužel zanikly po celkovém součtu všech etap, když se třeba jedna hodně nezdařila) - více info a výsledky tady.

D10N - 10. Míša Jedličková, D10C - 19.Lucka Jakubská, D12B - 1.Lucka Macháčková, 9.Lucka Jedličková, 11.Kája Málková, 19.Tonička Bohdanecká, D12C - 10.Bětka Ladýřová, 15.Ráchel Řadová, H10N - 5.Honzík Toužil, 6.Filípek Stránský, 8. Jenda Petráček, H10C - 7.Míťa Fiala, 9.Kuba Macháček, 12. Filip Šumpík, 13. Jarda Hanslík, -. Pepa Hrdinka, H12B - 16. Luky Toužil, H12C - 4. Marek Zástava, HDR - Štěpán Ladýř

Po vyhlášení jsme se opět přesunuli na ubytování. Do školy se nastupovalo až ve středu, tak jsme si mohli dovolit prodloužit soustředění až do pondělí.

Po odpočinku jsme se vydali na skálu Dráteníčky, která je od Poslední míle vzdálena asi 2,5km mírně do kopečka. Hrozil nám déšť, ale nakonec nás přepadla jen jedna krátká přeháňka, kterou jsem zahnali rychlým obléknutím pláštěnek:-) Výlet jsme si ještě zpestřili návštěvou skvělé cukrárny v osadě Blatiny. Zpět jsme se vrátili akorát na večeři...

V pondělí byl pro děti připraven trénink v lese v sousedství  penzionu. Po snídani jsme sbalili, donesli věci do jídelny a vyrazli po dvojicích do lesa na trénink sudá-lichá. Po návratu do areálu si ještě někteří zkrátili čekání na odjezd běháním a pípáním kontrol v areálu (3 tratě na leteckém snímku).

Na oběd jsme se přesunuli autobusem do obce Proseč a abychom nebyli v Hradci moc brzo, čekal nás po obědě ještě výlet do Toulovcocvých maštalí. Deštík také hrozil, ale opět jen pár kapek (ale v Proseči byl prý déšť pořádný, jak nám pak řekl pan řidič).

Na konci výletu už se všichni zdáli tak akorát uťapkaní a nastal tak čas vrátit se domů k rodičům a jít spinkat ...:-)

Na fotky se můžete podívat tady.