Zakončení v rytmu hudby, 12.-13.11.2022

Týden po posledních závodech se konalo oddílové zakončení sezóny. I když se zdá, že akce začala v sobotu 12.11. ráno, pravdou je, že vše začalo už o pár týdnů dříve.  Konkrétně, když pořadatelky (dorostenky ze skupiny staršího žactva a dorostu) vyhlásily letošní téma…  „V rytmu hudby“.

Pořadatelky zařizovaly ubytování (pro ostatní na tajném místě), chystaly bojovku a štafety, my ostatní začali přemýšlet o kostýmech a pomalu si je chystali…

Také se zdá, že vše skončilo 13.11. odpoledne při příjezdu k Harmonii… ale to je také jinak. Ještě je potřeba zpracovat fotky, vystavit je a sepsat článek (nejen) pro zvědavé rodiče;-)

Tak jdeme na toJ A protože bylo téma, jaké bylo, zkuste si čtení zpestřit také hledáním názvů skupin, příjmení zpěváků a zpěvaček. Schválně, kolik jich najdete;-)

V sobotu ráno, asi v 7:30h, se u Harmonie schází velká část účastníků, zbytek se pak přidává na nábřeží. Tam už to vypadá, jako by se sešlo sto zvířat, ale nakonec nás je o něco méně, zvířata platí:-) Za pilotáže našeho oblíbeného pilota roztahujeme perutě a vyrážíme jako mig, 21 m/s. Ukápla i nějaká ta slza (kolik slz radosti uronili rodiče nevíme;-), ale vše se povedlo zažehnat a zbytek cesty už při dolaďování kostýmů utekl jako voda. Ke konci cesty už se možná některým zdá, že jedeme spíš jako traktor, ale to je dobře, protože můžeme dojet na místo (špatně by se tu přistávalo) – parkoviště v lese (nedaleko Doks, což ale hodně lidí stále neví, kde to je).

Tam už na nás čekají pořadatelky, „Diskokoule“, a při vystupování některých z autobusu si možná říkají: „Co je tohle za černý xindl…“ Xindl to nebyl, to jen my, Kissáci. „A tohle je snad žlutý pes?“ Ne to je Zlatý slavík. „A co tyhle 4 tety a tři sestry?“ To je přece skupina „spartakiáda“! No, zkraťme to, ještě se tu vyskytují skupiny The Lidl´s – levnější varianta The Beatles, Golden 80s, Cvičme v rytme, Skotové, Mydlení zad (které si zpívají ve sprše),  We go together (Pomáda) a hlavně my, zástupci  skupiny začátečníků a mladšího žactva  - všichni pod názvem „Zlatý slavík“ – banda různých skupin a zpěváků, kteří usilují o Zlatého slavíka (nebo Slavíka?:-) Kromě již zmíněného Slavíka a skupiny Kiss tu máme např. Jelena, Šum svistu, Kašpárek v rohlíku, country zpěváky, Michela Jacksona, Bono Voxe, Chipmanky, DJ Marshmella, Pokáče aj.

Po úvodním slovu pořadatelek a vyfocení  dostáváme první zprávu k luštění, abychom se mohli vydat směrem k ubytování… Kdybychom vyrazili po prvním vyluštění písmenek, byli bychom asi ztracený, protože si šotek trochu pohrál s písmenky, ale po drobné radě od diskokoulí  už víme a z písmenek Š,Í,K,E,V  skládáme a nacházíme v mapě kopec Víšek. Nasazujeme kabát  a vyrážíme. Po chvíli přecházíme v klus. To máš docela kus, ale protože už je od začátku na dětech vidět totální nasazení, jsme tam cobydup:-)

Druhé luštění je docela náročné, poznat úryvky textů, doplnit názvy interpretů do křížovky a zjistit tak tajenku. No, není to úplně jednoduché, ale Jan dal hlavu dohromady s ostatními a nakonec nám vyšla tajenka „mělnická cesta“. Tak se vydáváme směrem k rozcestí „Stará mělnická cesta“. Občas si někdo stěžuje, že kapitán de moc rychle, ale protože je to hlavně z kopce a po rovině, tak to zatím ještě jde.

Na 3.stanovišti dostáváme obrázky 3 míst s výhledy. Po prohlédnutí mapy nacházíme 3 avizované vyhlídky na kopci Malá Buková, kopec nad námi. Někteří hned věděli, že 4. stanoviště bude křížek, který se na kopci nachází a je tak nějak uprostřed mezi vyhlídkami.

Oproti některým jiným, kteří razí přímo, volíme cestu z části okolo po cestě… ze začátku je kopec mírný, ale po chvíli i my musíme zapnout turbo, kopec se zvedá stále výš, zdá se až nekonečný  a v jeho poslední části by se hodila hůlka… ale všichni se tam úspěšně dostáváme.

Čas už pokročil a tak si u 4.luštění (počítání, jablíček, hruštiček, sluníčka apod.) dáváme oběd a bavíme se mj. společným tancem „Baby shark“, který se nakonec stane jedním ze dvou večerních vystoupení naší skupiny. Ale nepředbíhejme…

Sluníčko stále bojuje s mlhou, ale zatím tento boj prohrává. Pomocí výpočtů jsme zjistili číslo 4 a nevíme kam dál. A v tu chvíli volá diskokoule, že na kopci je luštění na všech třech vyhlídkách a že ani ostatní týmy to nenapadlo, trochu smolík, no a tak jestli můžeme vše sebrat…  Tak zatímco někteří tančí, jiní obíhají vyhlídky. Luštíme ještě čísla 4 a 7 a je nám jasné, že nás kromě Malé čeká i Velká Buková, 474 mn.m.  Dojídáme a vyrážíme dále, výše…

Opět začátek mírněji po cestě a pak zkratkou přímo do kopce, mezi javory a hlavně buky a nějaké duby. A nahoře… krása… sluníčko, pod námi bílá plocha, z které na jedné straně vystupuje Bezděz  a na druhé straně Ralsko a kopečky za ním. Což je vidět až vy vrcholové „hromady kamenů“, kde na nás čeká i další luštění. Potkáváme tu nějaké jiné týmy, třeba je tu Mira i jeho tým Cvičme v rytme.

Lucie M. a J. i Anna krásně luštěj, jiní si vychutnávají výhledy, sluníčko… prostě pohoda. Zase svačíme, trénujeme žraloky, vedle nás je suchý kmen, po kterém leze škwor (někdo zná pod názvem střihavka).  Po vyluštění (vybarvení čtverečků v síti podle číselných instrukcí) chvíli nevíme, co nám to vyšlo, ale pak v obrázku vidíme piktogram pro jeskyni. Nacházíme tedy nejbližší jeskyni na mapě, balíme, vyrážíme… Tentokrát dolů. Zpátky do mlhy.

A dolů, a dolů… až k bývalé vesnici Strážov (pro změnu pod Dubovou horou – nebo spíš kopečkem) a ke Strážovské jeskyni si krátíme cestu přes louku, na které už pomalu usychá i druhá tráva. U jeskyně luštíme křížovku, ve které musíme doplnit jména pohádkových postav (podle jejich popisu) a vychází nám tajenka „pomník u silnice“. Vyrážíme tedy k silnici. Děti tuší, že tam na nás čeká autobus a tak jsou rychlé jako morčata na útěku. A autobus na nás opravdu čeká. Usedáme do tepla, svačíme buchty od rodičů a necháváme se kousek popovézt na kraj Doks.

Cestou v autobuse ještě skládáme mapu z kousků, které nám dal náš pilot, abychom věděli kam jít, až nás zase katapultuje ven. Po výstupu se děti vrhají na hřiště a najednou zase mají  elán. Pak se vydáváme dále, něco přes 1km do cíle bojovky – Poslův mlýn.

Ubytováváme se, odpočíváme, někdo hraje fotbal, někdo trénuje na večerní vystoupení.

Večeře ušla, melounová limča OK, čaj by zasloužil citron, ale moc to neřešíme a ještě letíme trénovat… První naše vystoupení zkoušely děti cestou, ale na vystoupení Hafanana, musíme ještě zapracovat. Pouštíme si klip stále a opět a dokola a opět a Radeček už se pomalu mění v Dana Nekonečného…:-) Lucky a Kája a Zuzka a Andrea se snaží vžít do havajských tanečnic…

Večer se všichni scházíme v tělocvičně a šou začíná. Na parket postupně nastupují Diskokoule, The Lidl´s, Cvičme v rytme, Danny Zuko a Sandy, Skoti, Spartakiáda, Golden 80s a pak už jsme na řadě my… Hafanana… (no, snad to nakonec nebyla taková hrůza) a Baby Shark. Na závěr nastupuje David Fábera a spol. na kankán.  Všechna vystoupení byla pěkná a člověk si přišel jako v kině, už jen popkorn chyběl.  Po představení  se ještě losuje složení nedělních štafet. Někteří jsou ze složení teamu šťastnější, někteří méně, ale všichni se určitě moc těší;-) Vždyť se chceme hlavně bavit.

A je to tady… Ráno se scházíme na snídani. Je vidět, že někdo je docela malátný, ale jen pár minut po plánovaném odjezdu se v autobuse scházíme a vyrážíme na štafety, do lesa za Máchovo jezero a kopec Borný. Od autobusu vyrážíme pod vedením Jirky nejdříve na špatnou stranu, ale nakonec se vše zadaří a start zdárně najdeme a všechno může začít:-)

Nejdříve se dávají dohromady týmy, aby si všichni ujasnili, s kým běží.  Když je rozděleno a vyfoceno, dostává každý tým mapy s 12ti kontrolami, které si musí rozdělit (někdo rozděluje tak vehementně  a přerozděluje, až je z toho vypsaná fixa) a přinést 6 písmen. Složit slovo a říct ho pořadatelkám. Kdo má „HOTOVO“, může vyrazit na závod. V pořadí od nejzkušenějšího po nejméně zkušeného (u někoho od nejstaršího po nejmladšího apod. ) – prostě tratě o nejdelší po nejkratší ;-)

Terén pěkný, tratě trochu brutus, nahoru, dolů… ale celkově je to fajn. Všichni bojují, co jim síly stačí. Poslední úseky si na poslední kontrole odebírají sladkou odměnu pro celý tým.

Do cíle se první dostává tým (s náskokem, že snad měli k dispozici harlej) ve složení Dohy, Matěj Pouchlý a Kuba Macháček. Na druhém místě je tým Péťa Holečková, Šimon Rémiš a Lucka Jedličková. Na třetím místě s další výraznou ztrátou dobíhá Míša Leško (v týmu se Zuzkou a Markem Zástavou). Do cíle se ve zdraví dostávají všichni, dojídáme poslední zásoby buchet a vyrážíme směr autobus a oběd.

Po obědě balíme, uklízíme a ještě se na chvíli scházíme před autobusem. Tam je kromě vyhlášení  a poděkování pořadatelkám ještě vynesen ortel nad večerními vystoupeními a udílíme Zlatého slavíka (nakonec jen cenu, Fandu vrátíme rodičům:-)). I když se porota mohla řídit tím, že Šum svistu měl asi největší potlesk (podle speciálního měření), nakonec rozhodla, že sebe neocení a že si cenu zaslouží Vojta a Nikča, kteří nejen, že zatančili suprově, ale také byli na vystoupení jen dva a neměli se za co schovat.

A pak už jen nasedáme do naší mašiny, přikládáme uhlí, řízky a dřevo pod kotel a lokomotiva se řítí bleskovou rychlostí směr Hradec…

Fotky z téhle jízdy najdete tady.

Výsledky ze štafet tady.

Děkuji za pozornost:-)