Velikonoční soustředění 7.-10.4.2023

Je to už dva týdny, co se o velikonocích (7.-10.4.2023) konalo tradiční celooddílové soustředění. Tentokrát jsme vyrazili do Jizerských hor do Hotelu Semerink, kde jsme byli již v roce 2014 .

Chtěla jsem tento článek pojmout trochu jinak a složit ho z příspěvků, zážitků, od dětí. Nějak se mi to ale nesešlo a příspěvky by šly shrnout jedním slovem: "dobrý".

Takže bylo to dobrý.

A tímto by mohl tento příspěvek skončit;-) Nedá mi to ale, abych k celé akci nenapsala opět trochu více... jen to bude zase jen z mé dílny. I když článek si můžete přečíst i na hlavní stránce.

Nějak letos nastoupily nemoce a nevlídnost předpovědi počasí (i když za chatou ještě pár metrů sněhu bylo, nakonec nebylo počasí tak špatné) a tak s námi dětí ze skupiny žactva a začátečníků vyrazilo pouze 25 (pěkná účast, ale proti předchozím rokům je to pokles). Celkově bylo účastníků méně než předešlé roky (nějak odpadají i dospělí a veteráni). O co míň bylo dětí, o to více jsme si to ale užili;-)

Už cestou z HK na ubytování jsme se stavili na první trénink na mapě Dupanda, která už byla části z nás známá z minulého roku.  Starší (i ti z naší skupiny) si zaběhali okruhy, pro mladší to byl spíše průzkum terénu a seznámení s mapou formou "hvězdice". Výsledky.

Byla zima, trochu sněžilo, ale byli jsme na to připraveni a tak to nikoho nemoho rozhodit.

Po příjezdu oběd, ubytování... odpoledne další trénink. Tentokrát "middle". Na mapě (nad obcí Josefův důl) vypadalo vše jasně. V terénu už to tak jasné nebylo. Když jsem vyrážela do lesa asi v čase 50 a nikdo se do té doby zatím nevrátil (ani menší děti v doprovodu Ivy) už jsem si říkala, že asi někde byl trochu háček.  A byl... ;-) Ale všechny děti se s více či méně náročnými tratěmi (a hlavně terénem) popraly a všechny se ve zdraví a "se všemi terčíky" vrátily.

Výsledky.

V sobotu čekala dorost a dospělé účastníky klasika. My jsme to pojali trochu jinak a děti vyrazily na trať ve dvojicích na "sudá-lichá". Tzn. jeden má na mapě pouze liché kontroly, druhý sudé. A střídají se ve vedení. Kdo zrovna nevede, musí dávat pozor kudy se běží, aby pak v určitý moment věděl kde je, až mu bude předáno vedení. Také to trvalo pro část dětí trochu déle než jsme čekali, ale opět se zadařilo a všichni se vrátili;-) Výsledky (vždy uveden jen jede z 2ce). Nejmladší běhali jen "na dotek".

Na všech už začala být vidět únava a tak odpoledne bylo volno. My jsme ho využili k výletu do Albrechtic do továrny na dřevěné hračky Detoa. I když nakonec nebylo tak deštivé počasí, jak přepdovědi v týdnu strašily (kdy jsme exkurzi vymysleli), byla to příjemná změna a děti si to snad užily. Pokud ne prohlídku výrobou, tak na konci obchůdek a dílničky. Všechny seděly, lepily, tvořily...

Po večeři byly na veřejném losování sestaveny štafety a proběhlo první seznámení jednolivých členů. A někteří ještě vyrazili večer prozkoumat kopeček a lanové překážky nad hotelem.

Když se setmělo, mohli jsme také využít připravené čelovky... Noční trénink jsme naší skupině nahradili mini nočním tréninkem se startem na ubytování, spojeným se skládáním slov a nálezem pokladu.

V neděli dopoledne zkušenější děti vyrazily spolu s ostatními do okolí rozhledny Slovanka na "kombotech" (zkoušeli jsme hledat kontroly na různě upravencýh mapách jako např. vrstevnicovka, koridory, odbočovák). Mladší vyrazily s Ivou, Lukášem a Bárou na kopec nad hotelem na průzkum terénu na štafety a zkusily si oběhnout podobnou trať, jaká je čekala odpoledne, což mělo za cíl jim alespoň trochu snížit stres, který z odpoledních štafet některé měly.

A v neděli odpoledne to přišlo... štafety. Týmy byly tentokrát 6ti členné. Na první úsek vybíhal jeden člen týmu (losovaný jako č.5), po doběhu předal současně dvěma členům štafety (1ky a 2ky z losovacích skupin - naši nejmladší), na 3.úsek vybíhali opět dva členové týmu, (3ky a 4ky) ale už ne současně, předával vždy jeden jednomu. Na 4. úsek už vybíhal opět jen jeden člen týmu - největší "borec". Vyběhnout ale mohl až ve chvíli, kdy byli v cíli oba členové ze 3. úseku.

Mapa měla tentokrát největší háček, že žádný háček neměla;-) (čemuž ale někteří nevěřili, dokud to neviděli). Terén byl super, pevná podložka, krásné kameny apod. Hlavní problém tak většině dělalo, že nebyly kódy. Na kontrolách ano, ale na mapě ne;-) A tak i přesto, že kontroly byly na jasných objektech, ukázalo se, že závod je závod a žádné štafetě se nepovedlo mít všechno správně.

Nepočítali jsme počet disků (to bychom asi výsledky dělali dodneška;-)), ale jen počet disk členů ve štafetě. Medaile si tedy rozdělily 3 týmy, které měly disk pouze jednoho člena.

Kompletní výsledky.

Jako hlavní pořadatel štafet věřím, že se všem účastníkům líbily;-)

Večer se všichni kromě odpočinku a společného blbnutí v chatě a u chaty věnovali přípravě na velikonoční pondělí. Stříhaly se mašličky, pletly pomlázky...

V pondělí ráno kluci vyrazili na bojovku, holky do cíle bojovky... i přes drobné problémy se všichni nakonec našli a mohly proběhnout tradiční pondělní sprinty.

Po snídani pak následovalo sbalení věcí. Dorost a dospělí vyrazili na skorelauf na kopec Buková. Nás ale černo-hnědo-zelená mapa pro naše děti moc nenadchla (u když by to bylo vhodná poslední šance někoho ztratit:-) a tak jsme vyrazili raději na krátký výlet. Počasí bylo nádherné.  Výlet nám zpestřily naše starší holky, které ještě ráno narychlo vymyslely bojovku a tak jsme na Bramberk dorazili hezky postupně po zprávách od Vladislava Bořka I. Semerinka a ještě byl pod rozhlednou schovaný poklad. Vystoupali jsme na rozhlednu, posvačili berana, perníčky apod. a pak rychle pospíchali zpět na oběd.

Cestou zpátky nás ještě párkrát potkala "povodeň", "bomba", "láva" a nebo "indiáni"... ale všem nástrahám jsme se naštěstí díky disciplinovanosti a pohotovosti našich členů vyhnuli a dorazili akorát včas.

Poslední zablbutí na lanových překážkách a už hurá busem do HK za rodiči;-)

Kompletní fotky najdete na rajčeti SHK. Členy naší skupiny (fotky ke stažení v plné kvalitě) také tady:

tréninky, Detoa a noční, štafety, koledování.