Mikulášský kros Brada - modrácké žactvo

Jsme skupina žactva, která má ráda OB a pokud u našeho sportu zůstane v názvu slovo běh, budeme běhat s respektováním moderních trendů fyzické přípravy, ale i s vědomím, že kecama se nikam neposunem. Přesto, že sportujeme pro radost, nijak nás neuráží vylézt na stupně vítězů, a to čím častěji, tím lépe. To se nám od podzimu docela daří dík perfektní dráhové přípravě a běžecké abecedě od Kristýny Mervartové a Andrey Čížové a dále perfektní úterní tělocvičně (posilování a protahování s Annou Šafářovou).

A protože se nám Klokan kros docela líbil a byli jsme tam celkem úspěšní, jeli jsme si zaběhat na Mikulášský běh do Prachovských skal na BRADA.  Mínus 2 stupně, 15 cm sněhu a kopce slibovaly silný zážitek.

Po presentaci a získání čipů jsme potkali děti dobíhající z tratí 200 a 300 m, které po doběhnutí do cíle radostí brečely, když běžely k rodičům. Michal se ptal, jestli může taky brečet při doběhu do cíle, ale protože si s sebou nevzal rodiče, měl to zakázané, aby nedělal ostudu. Po doběhu šel klusat a převléknout se. Protože vyhrál, měl spěchat, aby stihl vyhlášení, což se svou rozvážností nestihl. Ale po dohodě s pořadateli jsme zařídili náhradní vyhlášení a o cenu nepřišel.

Ani Slavča se za své 5. místo rozhodně nemusí stydět, i když ho na doběhu předběhla holka.

Jenom škoda, že účast byla pro nemoci a počasí nízká, takže si Elsa z SJC vylezla pro druhé místo. Bylo by zajímavé poměřit s ní naše žákyně v tuto dobu.

Jako další byla na programu návštěva Prachovských skal s mapou v ruce. Tady byl nejaktivnější Pepa Lukeš, který je po nemoci a na krosu neběžel. Dělal pomocníka výletníka

Zasněžené skály stály určitě za to a tímto bych chtěl PODĚKOVAT PANU SLAVÍKOVI zato, že s klukama prolezl všechny roklinky, protože zasněžené schody byly nad moje možnosti.

Poslední část programu - roznos kontrol na mapě Pařez jsme vynechali pro nepřízeň počasí. S 20 cm sněhu by to byla stopovaná a ne OB.