Vysušení, vylovení, odbahnění? Tomu nerozumím.

To bude asi to soustředění v Tramtáryji...

To bylo tak: V pátek 17.5.2024  v podvečer jsme se sjeli v nám již známém rekreačním středisku u Horního Jelení. Protože byly v sobotu závody a ani počasí moc nepřálo nejeli jsme tam tentokrát na kole, ale sraz byl až na místě. Večer už bylo pěkně a tak ho děti trávily při míčových hrách venku.

Předpovědi počasí na víkend byly různé. A tak závěr byl: "nebude-li pršet, nezmoknem". A jak to dopadlo již napovídá název článku...;-)

Protože jsme bydleli přímo v centru závodů, bylo sobotní ráno poklidné. Všichni se i stihli vykulit z pokojů na snídani a pak i na svůj start a vrátili se v pořádku z lesa. Voda zatím byla hlavně odspoda, sem tam jsme se zabořili do bahna a mnozí měli mokré první (někteří jediné) boty. Na konci závodů jsme ještě zašli společně zatleskat těm úspěšnějším na vyhlášení.

Pořadatelé mohli být spokojeni, když během závodů jen občas lehounce sprchlo. Nám ale zábava teprve začínala.

Odoledne byl v plánu trénink - vyzkoušení - MTBO. Mraky na radaru (a nejen tam) se honily a začínalo být jasné, že za sucha to dnes nezvládneme.

Protože jsme měli jen omezený počet mapníků na kolo, muselo se jezdit po skupinkách. Abychom se stihli prostřídat do věčeře a také, že drsňáci sami chtěli, vyrazili jsme i za deště.

Voda shora, voda zespoda... Trať vedla po lepších cestách, hlavně po rovině, ale i tak se bahýnko našlo a hnědé pruhy na zádech jasně ukázaly, kdo nemá blatníky;-)

Druhá skupinka už jezdila bez deště, ale mokro bylo všude. Přes drobné problémy s umístěním mapníků na užší řidítka se nakonec vydali na trať všichni a snad se jim tato disciplína OB líbila.

Společná místnost se změnila v sušárnu, i když tu oblečení moc neschlo, alespoň bylo rozvěšeno. Po večeři už nepršelo a tak se povylosování štafet na neděli ještě všichni vydali na krátkou bojovku po areálu, kterou pro ně připravily starší holky. Večer už patřil většinou odpočinku, ale našli se tací, kteří si šli ven zakopat či zapinkat s míčem a fandili jsme také českým hokejistům na MS.

Pohled na předpovědi počasí na neděli v nás probudil trochu optimismu, že snad štafetky a cesta domů proběhnout už v suchu. Ten nás ale opustil hned po probuzení a pohledu z okna a na radar. Po snídani déšť přišel a bylo jasné, že nás jen tak neopustí.

Tak jsme vytáhli alespoň trochu suché oblečení a pláštěnky a vyrazili. Déšť sílil a slábnul, ale pořád byl s námi. Na programu byly "americké štafety", rozděleni do dvojic a na kategorie DH14 a DH12- pro konečný výsledek ale k sobě ještě byla vždy vylosovaná štafeta mladších a starších. Děti běhaly co to šlo a bojovaly. A zaslouží si velikou pochvalu.

Jak to šlo, "vylovily" se a utíkaly se do domu převléknout a usušit. I když už bylo častěji slyšet: "Já už nemám nic suchého na sebe." nebo "Už nemám suché ponožky.", všichni to nakonec nějak vyřešili ;-)

Dešťový mrak nás už pomalu opouštěl. I když se držel co to šlo, nakonec přeci jen odešel. Takže když jsme se kolem 14h vypravili na kolech směr Hradec, už i zasvítilo sluníčko.

I když při společné jízdě si někteří kaluže stále užívali a rádi je rozstřikovali nejen na sebe. Po průjezdu prvním lesem jsme byli všichni pěkně puntíkatí.

Došlo nakonec i na zastávku v bufetu ve V.Chvojně. Kde si všichni za odměnu vychutnali bezinkovou limonádu a ještě nám děti zatančily na místním pódiu.

Pak už jen krátká zastávka prasátek u prasátek a v 16h už si nás vyzvedávali rodiče u Lesního hřbitova.

Poslední fáze - odbahnění - už byla naštěstí na rodičích;-)

A jako vždy, nemůžou chybět nějaké ty fotky. A výsledky štafet (i když to taky není tak podstatné...).